Dnes jsem vložila fotky mého Něvského kocoura Tolstoje Stella Felicita*CZ , známého jako Mouc.

 https://sibiraci.webnode.cz/fotogalerie/

Moucín byl mým prvním kocourem, kterého jsem si pořizovala jako malé koťátko. Kdo nikdy doma kocoura neměl, nejspíš nikdy nepochopí , že každá kočka má své kouzlo, ale kocour je zkrátka KOCOUR.  Právě on byl tím rozhodujícím podnětem pro mou lásku k plemeni Sibiřských koček . V roce 2002 byly kočky v jeho zbarvení (dnes známé jako Něvské Maškarády) velmi vzácné a mnohými chovateli klasicky zbarvených Sibiřek zatracovány jako nechtělé, nežádoucí, křížené a kdo ví co ještě .  Neměli jsme to spolu v začátcích vůbec snadné. Mouc je kocour s velkým EGEM o kterém jsem jako začátečník prakticky nic netušila. On mě tedy učil trpělivosti a toleranci a já jeho důvěře v lidi.  Z malého ,modrookého koťátka se světlým kožíškem a tmavým (umoucaným) nosíkem během pár měsíců narostl nádherný sebevědomý Sibiřák . Rostl s mou fenkou dobermana a tak nám nikomu nepřišlo nijak podivné, že s námi chodil všude. Zpočátku se venku schovával za fenku, ale postupně získal zkušenosti  při procházkách , na výstavách a výlety za chovnými kočkami. Dnes je mu 11,5 roku , zvládá se mnou nejen procházky , ale i jízdu autem, vlakem, návštěvy restaurací , výlety do přirody a dokonce s námi byl i na zámku Kynžvart.  Za léta, kdy spolu sdílíme dobré i to horší jsme se naučili milovat a tolerovat jeden druhého. Jeho prostřednictvím jsem se naučila nahlížet do kočičí duše.